Saunováním ke zdraví
Pojednání o saunování od MUDr. Antonína Mikoláška. Pokyny jak správně saunovat. Typy sauny. Co je a co není saunování.
ÚVODNÍ ZASTAVENÍ A DEFINICE
O co jde
Rychle narůstá počet rodin, které si pořizují vlastní domácí saunu. Její uživatelé i ostatní zájemci o její zřízení v rodinném obydlí hledají často informace na otázky, k čemu vlastně saunování se slouží a jak se má správně saunovat. Rád bych všem začínajícím saunofilům pomohl k nalezení nejlepšího způsobu jejich saunování se a těm dlouholetým zdůvodnil a věcnými odbornými nálezy potvrdil jejich vlastní zkušenosti. Budou jistě shodné s mými, protože jsem poznal za léta mého horování pro saunu, že ona sama svou efektivní podstatou - saunovou lázní- snadno zpacifikovala některé naše odbojně odlišné názory a učinila z nás sobě oddané sympatizanty.
Definice
Laskavý čtenář se určité již seznámil osobně, anebo aspoň teoreticky s pojmem sauna a představuje si pod ním nejen samostatnou stavbu či vestavbu, častěji ale jen jednu její část, totiž saunovou prohřívárnu (kabinu). Mnohdy slovně, natož věcně, ani nerozlišuje (a není sám) mezi hmotným stavebně technickým podkladem (saunou), jejím měřitelným fyzikálním prostředím (saunovou lázní), íale ani způsobem používání této lázně jednorázovým (saunovým během a jejich opakování v jednorázovém turnusu)) či dlouhodobým (opakováním cyklů saunových turnusů) saunováním) a nazývá vše „saunou“. a nazývá vše „saunou“. Liší se tím od trendu světové saunologie pojmenovat vše přesně. Já se však tohoto mezinárodního trendu držím a abychom si tedy dobře porozuměli, předkládám nejprve stručné základní definice pojmů, týkajících se aplikací slova "sauna".
Upozorňuji, že některé pojmy používám jinak, než je zvykem. Místo slova „potírna“ používám logického „prohřívárna“. Soudím, že tvorba a předání nadměrného tepla saunujícímu je prvotní funkcí této místnosti, pocení je až druhotnou záležitostí člověka, který v ní pobývá. Potit se můžeme i v autobuse a neříkáme mu jinak než jeho názvem. Rozlišuji také mezi pojmy „saunový běh“ (pro jednotlivé použití saunové lázně) a „saunování“ (dlouhodobé pravidelné užívání saunové lázně v průběhu let.
Sauna
Sauna je z finštiny převzatý a mezinárodně vžívaný slovní pojem pro stavebně-technické zařízení (např. domek s pecí, anebo saunová kabina s topidlem) a její bezprostřední přírodní nebo přizpůsobené okolí (např. venkovní zdroj vody či bazének, anebo sprchy či džbery s vodou). V postatě jde o prohřívárnu a ochlazovnu. Tento materiální komplex umožňuje vytvořit fyzikální tepelně intenzivní prostředí se střídavě kontrastním (pozitivním či negativním podle příjmu či výdaje tepla) působením tepelné energie na obnaženou osobu, která v něm pobývá. V naší definici vycházíme z celkového funkčního poslání sauny, které je zajištěno podmínkami dvou složek teplotně kontrastního fyzikálního prostředí saunové lázně a jejich používáním Takto se sauna nejeví jen jako izolovaná saunová prohřívárna či saunová kabina. Protože jde o sdružení dvou hmotných skladebných prvků, vytvářejících jeden funkčně fyziologicky působící celek, je logické používat slova sauna pro obě komodity. Tento slovní pojem proto nepoužíváme pro fyzikální prostředí sauny – saunovou lázeň, ani pro způsob jejího používání – saunování. V praxi se totiž ukazuje, že označení všeho, co souvisí s finským podstatným jménem – sauna vede k nepřesnostem a způsobuje až zmatek v názvosloví tří formálně i funkčně odlišných subjektů.
Sauna je z finštiny převzatý a mezinárodně vžívaný slovní pojem pro stavebně-technické zařízení (např. domek s pecí, anebo saunová kabina s topidlem) a její bezprostřední ¨přírodní nebo přizpůsobené okolí (např. venkovní zdroj vody či bazének, anebo sprchy či džbery s vodou). V postatě jde o prohřívárnu a ochlazovnu. Tento materiální komplex umožňuje vytvořit fyzikální tepelně intenzivní prostředí se střídavě kontrastním (pozitivním či negativním podle příjmu či výdaje tepla) působením tepelné energie na obnaženou osobu, která v něm pobývá.
V naší definici vycházíme z celkového funkčního poslání sauny, které je zajištěno podmínkami dvou složek teplotně kontrastního fyzikálního prostředí saunové lázně a jejich používáním Takto se sauna nejeví jen jako izolovaná saunová prohřívárna či saunová kabina. Protože jde o sdružení dvou hmotných skladebných prvků, vytvářejících jeden funkčně fyziologicky působící celek, je logické používat slova sauna pro obě komodity. Tento slovní pojem proto nepoužíváme pro fyzikální prostředí sauny – saunovou lázeň, ani pro způsob jejího používání – saunování. V praxi se totiž ukazuje, že označení všeho, co souvisí s finským podstatným jménem – sauna vede k nepřesnostem a způsobuje až zmatek v názvosloví tří formálně i funkčně odlišných subjektů.
Skutečná sauna je tedy buď prostor dřevem obložený v samostatné venkovní stavbě a její bezprostřední přírodní okolí s vodním zdrojem, anebo moderně modifikovaná instalace a) saunové prohřívárny (kabiny) v interiéru budovy a b) ochlazovny, technicky napodobující přírodní vodní zdroj a prostředí. I v našich podmínkách, zejména při instalaci prohřívárny (kabiny) do moderního obydlí musí se ochlazovací možnosti brát za neoddělitelnou součást sauny. Toto funkční spojení do slova „sauna“ nahrazuje a imituje finskou přírodu s domkem u jezera, nazývaným saunou.
Správně by měl být pojem „sauna“ ponechán pouze pro tuto starobylou horkovzdušnou lázeň finského lidu, který ji tak nazývá. Finští sportovci obeznámili s takovouto saunou ostatní svět, jemuž se toto slůvko zalíbilo natolik, že bylo použito i pro moderní horkovzdušné lázně snažící se přesně zachovat hmotný princip otopu tradiční sauny. Příkon elektrické energie, používané dnes k ohřevu spirál jádra saunového topidla, se termogenetickým účinkem nijak neliší od tepelné energie, získané hořícím dřevem, i k, i když ji může intenzitou příkonu vždy překonat.
Často používaná definice, převzatá ze zahraničních materiálů, pokládá saunu za „dům s možností otopu pro lázeň“. Už to, že slovo „dům“ vyznačuje v duchu českého jazyka stavbu rozhodně větší (prostornější, vyšší, se zdmi z pevných materiálů a s jinými KOMPLIKOVANÝMI stavebními prvky) je patrno, že se pro popis samostatné sauny sotva hodí. Naopak výrazy „dřevěný domek, stavení, chata či sroubek“, anebo „zařízení interiéru“ vyhovují pro přesné vyjádření hmotné podstaty sauny vhodněji. Pochybnost platí i pro část uvedené definice „možnost otopu k lázni“. Tu možnost má dnes každý kolektivní či samostatný dům, přesto není nazýván saunou. Sauna je proto něčím zcela jiným, než jen „domem s topidlem k lázni“.
Český jazyk umožňuje vytvářet nová tvarosloví, vycházející z pojmu „sauna“. Proto je možné sjednotit jednotlivá media, která se v sauně vytváří neboi využívají, slovním spojením „saunová lázeň“ a slova „saunování“ používat k výstižnému popisu postupu pobytu v e fyzikálním prostředí sauny.
Saunu tvoří dvě základní součásti: prohřívárna, což je prostor (domek, místnost), obložený dřevem, umožňující libovolný vstup do něho, volný pohyb v horkovzdušném prostředí a libovolný výstup z něho do ochlazovny, další nezbytné části sauny, vybavené některým typem zdroje vody a přítomností čerstvého vzduchu.
Banja – rodná sestra sauny
Přesně řečeno – horkovzdušná lázeň obyvatel Finska, Ruska a severní Sibiře má dvě jména, ale je jedno a totéž. Finská sauna se stavebně příliš neliší od ruské banje. Vzhledem k historicky shodnému původu této lázně u ugrofinských a předslovanských obyvatel Ruska, Karelie a Finska jde o rodné sestry. Rozdíl b anje vůči sauně tkví jedině v odlišném způsobu aplikace jejich fyzikálního prostředí.
Co není sauna
používají pojmu "sauna", jsou mnohdy za saunu považována i jiná horkovzdušná zařízení, která však nenesou stavebně technické znaky opravdové sauny, mají rozdílnou kapacitu horkovzdušného prostoru, jak ji u nás stanovuje zákonný předpis pro saunu, a liší se od ní také vnitřním vybavením.
Do této skupiny patří tak zvané saunoidy, totiž objekty formálně podobné sauně a do určité míry shodné s výsledným termogenním efektem saunové lázně. Saunou však nejsou proto, že stěny a strop horkovzdušného prostoru nejsou obložené suchým, hygroskopicky účinným dřevem, že nejsou vybavené speciálním saunovým topidlem s průběžným výkonným otopem a akumulačními prvky, že nemají stupňovou pryčnu s laťovými lehátky, že chybí větrací otvory apod.
Saunou nejsou také teplodárná zařízení, která nemají ochlazovnu a v ní zajištěné dostatečné odvětrání páry a dostatečný přívod čerstvého vzduchu, o vodním zdroji ke koupeli nemluvě.
Technické termogenní aparáty nelze z uvedených důvodů nazývat „saunou“. Většinou je lépe tato zařízení definovat např. jako elektronická termária. Přesný název pro ně hodí jedině je „pseudosauny, parasauny, rádobysauny, lžisauny“ atd.
Sauna se výrazně odlišuje - především po stavební stránce- od "nomádské potní lázně", která je zřízena z prutů nebo tyčí, pokrytých kůžemi, houněmi, hustými větvemi, kůrou, travou; moderně i plastickými hmotami, anebo z lávových a jiných kamenů. Vytápěny jsou buď hromadou rozpálených kamenů, zasunutých zvenku, anebo pecí z kamenů. Dále od teplovzdušných lázní řeckých - lakonik, římských - term, anebo arabských -hamam, které nemohou být nazývány saunou, protože jsou vystavěny z kamenných zdí, nemají výdřevu stěn a stropu a jejich otop je většinou založen na principu vyhřívání stěn a podlahy horkým vzduchem, procházejícím kanálky a připraveným v tepelném zdroji mimo ohřívárnu (hypokaustum).
Středoevropské potní světničky či laznje pochází z horkovzdušných lázní na slovanském venkově, ale se vznikem kamenných budov měst přejímají prvky západoevropské a proto mají prvky římských lázní a jedině ve zpola uzavřené peci vzor v původní saunové peci. Tehdy tyto lázně nebyla nazývány „saunou“.
Někteří prodejci saunových kabin matou své klienty tím, že kabinu s infračervenými zářiči nazývají "infrasaunou". Tento produkt se zevní formou, prostorovým rozměrem, tepelným zdrojem a vnitřním vybavením a uspořádáním nábytku neshoduje s kompletní saunou, nýbrž je pouhou ohřevnou kabinou, saunovou kabinu napodobující. Podrobný rozbor lze nalézt v příručce ÚVAHY O SAUNOVÁNÍ (3. díl).
Saunologický závěr je stručný - za saunu nelze považovat jakékoli zařízení, byť nese název "sauna", jestliže principiálně neodpovídá stavebně, vnitřním vybavením, provozně a účinkem tradicí daným zásadám finské horkovzdušné lázně – sauně.
Saunová lázeň
Prohřívárna a ochlazovna sauny umožnují fyzikální existenci a fyziologické působení saunové lázně. Tímto složeným pojmem označuji –a myslím, že je to přesné - fyzikální prostředí sauny a jeho klimatické podmínky, člověkem jednak uměle vytvářené, anebo využívané, pokud se týká klimatu okolí saunové kabiny.
vzduchu). Takto jsou dány fyzikální podmínky saunové lázně, připravené pro pobyt člověka v něm - saunování. S přihlédnutím k fyzikálnímu charakteru saunové lázně je třeba doplnit, že jde především o komplex několika faktorů fyzikálních medií, v nichž termogenní (teplodárné a teploberné) dominují v pozitivním (v příjmu tepla) i negativním (odebrání tepla) smyslu. Typickým znakem saunové lázně je možnost úpravy tepelné potence či aroma vzduchu nárazem parou (löyly) aplikováním malého množství vody (případně i s éterickou esencí) na horké kameny topidla.
Co není saunová lázeň
Za saunovou lázeň nelze považovat především klasickou parní lázeň, různá jiná teplodárná prostředí či produkty pod různými názvy („biosauna“., „aromasauna“, „vibrosauna“, „saunabelt“ atd. atd.) Také horkovzdušné primitivní lázně pravěku a starověku byť jsou principem ohřívání vzduchu podobné saunové lázni, neshodují se se saunou stavebním provedením. Zde dochází k pojmovému zmatení – sauna je hmotný objekt, saunová lázeň je fyzikální prostředí v sauně vytvořené, přesto, že se v reklamě i literatuře nazývá „saunou“.
Saunování
Pojem saunování označuje způsob používání jednotlivých složek fyzikálního prostředí saunové lázně. Z hlediska jeho účinku jde o individuální záležitost každého saunujícího. Jednorázový pobyt obnažené osoby v rozdílně temperovaném prostředí saunové lázně je lépe označovat– běh saunování.
Každé z kontrastních prostředí saunové lázně má pro pobyt v něm dané fyzikální podmínky a časové limity, které celkově určují účinkový charakter jednorázového běhu saunování. Podle formy a funkční náplně úkonů během jednoho běhu lze jej rozdělit na čtyři fáze, funkčně a časové vymezené, a to vstupní, prohřívací, ochlazovací, závěrečnou. Opakování 2. a 3. fáze vytváří turnus jednorázového saunování a určuje typ jednorázového saunování.
Pro dlouhodobé periodické opakování saunových běhů či turnusů ve zvolené časové periodě je zvolen název pravidelné saunování. Takto je vyjádřena snaha mít saunování jako dlouhodobou a soustavnou součást životního stylu a wellness. Podle četnosti opakovaných cyklů sauniových běhů v časových periodách může být saunování pravidelné (např. 1x – 2x týdně, ale ještě i lx za 14 dní). Delší intervaly mezi jednotlivými běhy mají charakter nepravidelného saunování, které již nemá dostatečný preventivní efekt a stává se vlastně vždy saunováním poprvé.
Intenzivní fyzikální prostředí saunové lázně vyžaduje od obnažených saunujících celkové obnažení z důvodů a fyziologických, ve veřejné sauně i hygienických. Nudita v sauně je součástí řečeného behaviorální chování, což je reakce na vliv saunové lázně v jednotlivých fázích běhu saunování.
Co není saunování
Principu správného saunování se vzdalují ti, kteří překračují počet výměn horkého a chladného vzduchu více než 5x. Dále ti, kteří zařazují do průběhu saunování pití alkoholu, kouření, drogy, hlučnou zábavu, střídání sauně podobných horkovzdušných lázní bez vmezeřeného ochlazení, nadměrnou konzumaci jídel aj.
Saunování vyžaduje nuditu saunujících a proto vzhledem k podstatě a účinku sexuální orientace je zneužito k jejím biologickým projevům než ke skutečnému saunování. Je tomu při saunování homosexuálů. Také v zařízeních pro sexuální služby je saunování se zřejmě spíše syrovou "nabídkou zboží" než skutečným saunováním. Pornografické obrázky ze saunových prohříváren představují spíše náhled až sexuálních psychopatů na sexuální styk než na saunování se. Nelze ovšem popřít, že využití saunové lázně tímto způsobem, ale i v běžném životě má povzbuzující účinek na sexuální funkce.
Technickými okolnostmi sauny se dále už nemusím zabývat, protože vím, že na trhu jsou k dostání perfektní saunové kabiny i samostatné venkovní sauny a že většina z nich odpovídají nejen tradičnímu pojetí sauny ale i moderním možnostem techniky. Soustředím se tedy na základní poslání sauny – poskytnout člověku prostředí, tedy saunovou lázeň. A vliv této horkovzdušné i chladnovodní lázně na člověka je náplní těchto statí.
Tím je má první úloha usnadněna a mohu se plně věnovat tématu a to pohledem lékaře a dlouholetého uživatele saunové lázně na ty okolnosti, které se týkají fyzikálních podmínek saunové lázně a způsobů jejího využití ve prospěch zdravotní kondice. Vím, že každý, kdo se chce začít saunovat, anebo si pořídit vlastní saunu v rodinném obydlí, si položí hned několik otázek a ta hlavní zní: Jaké jsou k tomu saunování věcné důvody? Odpovědi na ně rozdělím pro přehled do kapitol a doplním je obrazovým seriálem o saunování.
Autorem článku je MUDr. Antonín Mikolášek. Článek je zveřejněn s jeho svolením exlusivně na webu clovecesaunujse.cz.
