Vhodné doplňky běhu saunování

Pojednání o možnostech zvýraznění výsledků saunování - automasáž, insolace, cvičení - článek od MUDr. Antonína Mikoláška.

Jednoduchý způsob saunování (prohřátí a ochlazení) obvykle úplně postačuje k účinku, který od něho očekáváme. Nicméně lze jej účelně doplnit některými úkony, které využívají dosažených fyziologických změn funkcí organizmu a vedou k jejich zvýraznění. Např. u automasáže se využívá vzniklého prokrvení kůže a svalů
k urychlení odvodu krve a mízy se zplodinami metabolizmu; insolace ultrafialovými paprsky nahrazuje v zimě sluneční svit a přispívá ke vzniku ochranného „slunečního hormonu“ – vitaminu D, důležitého pro ukládání vápníku do kosti. Uvolnění dýchacích cest lze doplnit v poslední fázi saunovacího běhu inhalací
zvolených příprav. K doplňkům náleží také zachovat principy dietního a pitného režimu, nemají-li býti jejich nedodržováním způsobeny spíše potíže, než obvyklé výhody.

V dalším je uvedena metodika praktického provádění těchto doplňků.

Automasáž

U dospělých je kombinace saunování s masáží vcelku běžným jevem a opravdu nejlepším spojení obou těchto regeneračních postupů. U dětí nemůžeme od masáže očekávat odstraňování funkčních poruch svalového a vazivového aparátu, provázející životní činnosti dospělých, ale vítáme, že některé úkony prováděné během postupu saunování jsou vlastně masážními hmaty. Lze je použít v podobě základních jednoduchých a nenáročných hmatů - tření a hnětení, přístupných i dětem.

Během očistné fáze je automasáží především mechanický tlak prsty, anebo dlaněmi při mytí mýdlem a proud tekoucí vody, dále tření (frotáž) textilní žínkou, kartáčem, froté ručníkem. Jde prakticky jen o povrchní masážní hmaty, které slouží k zvýšení prokrvení kůže a tím působí jako příprava kožního cévního systému – během přípravné fáze na pobyt v horku, při ukončení prohřívání na pobyt v chladu.

Na vrcholu prohřívání (obvykle minimálně po 3 - 5 minutách, maximálně po 6 – 8 minutách) si mohou děti samy masírovat pokožku na dolních končetinách a pokračovat popřípadě i na horních končetinách a trupu – kam dosáhnou. Zde je nutná instruktáž doprovázející dospělou osobou, a to nejlépe ukázkou hmatů na sobě samé. V horku saunové lázně máme zájem, aby zejména dolní končetiny dětí byly pro pobyt v ochlazovně náležitě prokrveny a tedy zahřáté. K tomu napomohou uvedené třecí či vytírací masážní hmaty nártu, bérce a lýtka směrem k trupu. Při masáži lýtek je možné použít i hlubších masážních hmatů - roztírání nebo hnětení, které je třeba dětem ukázat. Lze předpokládat, že napomohou k většímu prokrvení celé končetiny. Tento způsob automasáže je kontraindikován při akutním zánětu žil, i když sotva lze očekávat, že by dítě tímto onemocněním často trpělo. Masáž zad může lehkými krouživými pohyby jiný spolusaunující, děti si totiž při automasáži rády vypomáhají navzájem. Dospělá osoba může poučit dítě o technice jednoduché automasáže a dohlédnout, zda masírovaný terén nejeví známky nějaké choroby. Pokud však není fyziatricky kvalifikována, anebo s dítětem úzce příbuzná, pouze předvádí dětem jednoduchou formu masáže kůže (tření prsty, dlaní či masážním kartáčem, žínkou nebo rukavicí) na končetinách a zádech v dosahu paží zásadně jen na sobě. Osoba se zdravotnickou, zejména fyziatrickou kvalifikací pomáhá méně obratným a sama může masírovat krouživými pohyby jen záda dětí, pokud už to neumí děti samy navzájem.

Délka trvání automasáže těsně před ukončením pobytu v horku saunové lázně je záležitostí jen několika desítek vteřin a tato masáž je jen výpomocným doplňkem, nikoli povinností. I když zde jde o automasáž, nelze požadovat, aby dítě přesně rozlišovalo postup a použití jednotlivých masážních hmatů. Ostatně na tom ani nezáleží, masivní prokrvení kůže vyvolané pouhým pasivním prohřátím je při správné poloze těla a správné časové expozici horku u dětí natolik dostatečné, že použití automasáže záleží prakticky jen na libovůli dítěte. Dospělá osoba by měla jen dohlédnout, aby se automasáže kůže na dolních končetinách používalo především na vrcholu prohřátí před odchodem do ochlazovny.

V ostatních fázích saunování (při ochlazení, během odpočinkového respiria, v klidu po saunování) se automasáž již neprovádí, neměla by smysl. Také celková masáž druhou osobou, heteromasáž, jako samostatná a od postupu saunování oddělená procedura, se s dětmi vůbec neprovádí.

Dechové cviky

Praktickou aplikací jediné vhodné tělesné aktivity během saunování s dětmi jsou cviky tzv. respirační gymnastiky. Nejde ovšem o aplikaci náročné sportovní či jiné gymnastiky. Ze souborů tělocviku prováděného v běžném denním režimu dětí mateřské školy lze i do průběhu saunování. zařadit ty cviky, které se týkají hlavně nácviku výdechu a uvolnění hrudníku. Návod je uveden níže.

Cviky respirační gymnastiky během saunování uvedené v této metodice nejsou předepsaným dogmatem, nýbrž doplňujícím vylepšením běhu saunování. Každá vedoucí skupiny saunujících dětí jistě zná ze své praxe a z literatury možná řadu jiných a lepších cvičení a měla by je použít. Jediné, co se od ní požaduje je, aby nezapomněla, že základní podmínkou pro tato cvičení během ochlazování ve vnitřní i zevní ochlazovně je důkladné prohřátí dětí za pobytu v saunové prohřívárně (kabině).

Nicméně - i když předehřátí umožňuje prakticky bezproblémový pobyt dětí v chladném prostředí, musí vedoucí skupiny saunujících dětí dbát na dodržení časových limitů při ochlazování a na to, aby děti měly ochrannou obuv.

Respirační cviky ve spojení s prohřátím vedou

  • k zlepšení dýchacích pohybů dětského hrudníku, zejména jejich výdechové složky
  • k účinnějšímu výcviku dýchání nosem
  • k upevnění postupů, potřebných k otužování fyzikálními podněty (chladnou vodou či vzduchem)

Nalézáme pro to tyto důvody:

  • páteře, ale i meziobratlových kloubů páteře a velkých i malých kloubů končetin. To vede ke zlepšení rozsahu jejich pohyblivosti, takže se jednak uvolní a zvětší pohyblivost hrudníku a tedy prohloubí dýchání, jednak zlepší celková hybnost pohybové soustavy a ustoupí ztuhlost svalů, která se může objevovat i u dětí málo pohyblivých.
  • vlivem tepla na dýchací cesty se uvolňují křečovitě stažené (spasmy) hladké svalstvo drobných průdušinek, uvolňuje se jejich průsvit, zmnoží se výdej řídkého hlenu a změkčuje se vazký hlen, protože se zvýší činnost hlenových žlázek. Řasinky, typický „porost“ buněk sliznice dýchacích cest, zrychlí pohyb a odsunou hlen do větších průdušek, odkud je snadněji odkašlán. Toto zlepšení průchodnosti dýchacích cest vede k bohatšímu přístupu vzdušného kyslíku do plicních sklípků a odtud do krve bezprostředně již během prohřívání. Za pobytu v chladném vzduchu ochlazovny o teplotě kontrastně nižší než je teplota vzduchu v prohřívárně (kabině) sauny, se zvyšuje vstřebávání (disociace) kyslíku do krevního barviva (hemoglobinu) červených krvinek (erythrocytů). Současné celkové (difuzní) prokrvení povrchu těla i vnitřních orgánů a urychlení cirkulace krve je dalším příznivým momentem, vedoucím k vydatnějšímu přílivu okysličené krve životně důležitým orgánům (např. srdci, mozku aj.
  • dalším významným jevem je, že při každém saunování (dochází k vyvolání lokální tvorby ochranných imunitních látek a ke zmnožení speciálních bílých krvinek, které vedou ke zvýšení místní i celkové i lokální odolnosti (imunity) zejména vůči virózním respiračním onemocněním. Právě v tomto ději tkví nenapodobitelná výhoda horkovzdušných lázní (saunové či parní lázně) vůči jiným teplodárným zdrojům a aparátům. Aplikuje-li se saunová lázeň pravidelně (stačí jednou týdně) udržuje se obranná schopnost vůči uvedeným virózám po celou zimní sezónu.

I když příznivým důsledkem prohřátí a ochlazení jsou uvedené změny, není vůbec vhodné zařazovat během saunování jakékoli namáhavější cviky nebo soustavy cviků pohybové aktivity (zejména ne silové a vytrvalostní). V průběhu saunování lze využít jen speciální krátce trvající a nenáročné respirační cvičení. A to má při saunování s dětmi svá jasná pravidla.

Má- li cvičení, prováděné během saunování působit na respirační systém musí se vedoucí skupiny saunujících dětí snažit zachovat některé speciální zásady a metodiku. Jako praktické zásady pro respirační gymnastiku, kombinovanou se saunováním, platí, že

každou nosní dírku vyčistit zvlášť;

  • cvičení nesmí být namáhavé - u dětí se vylučují závěsové cviky (na ribstolu či hrazdě), zvedání těžších předmětů (velké činky);
  • jednotlivé respirační cviky během ochlazování je nejlépe opakovat 2x - 3x, maximálně 5x;
  • cvičení nesmí trvat dlouho - celková doba jednotlivých cviků či jejich soustav (a to jak venku, tak v místnosti) nemá celkově přesahovat dobu několika minut (2 – 5 minut);
  • při cvičení venku musí mít děti ochrannou obuv; délka pobytu venku se řídí výší fyzikálních hodnot a kvalitou klimatu (za mrazu a větru se zásadně venku necvičí);
  • během cvičení je nutno klást důraz na výdechovou složku dýchání;
  • nádech se provádí vždy nosem, nenásilně a výdech ústy vydatně, přitom se vyslovuje sss, ššš nebo kráá, miaúú apod.;
  • při jakémkoli akutním onemocnění dítěte se jak saunování, tak i respirační cviky, zde uváděné, vynechávají;
  • za teploty venkovního vzduchu do -5°C se děti neochlazují ve venkovním bazénku;
  • během každého pobytu v ochlazovně se za nízkých teplot vynechává sezení na lavici a ochlazování trvá jen krátce.

 

Autorem článku je MUDr. Antonín Mikolášek. Článek je zveřejněn s jeho svolením exlusivně na webu clovecesaunujse.cz.

O cvičení venku, cvičení v místnosti, insolaci, inhalaci a pitném a jídelním režimu v souvislosti se saunováním si povíme zase příště.

19_o_1_cviceni_v.jpg
ekologické praní
výroba saun
nahoru
články sauny